DesetPrikazani.cz (Na úvodní stránku) DesetPrikazani.cz

Otázky a odpovědi o sobotním dni odpočinku

Facebook Facebook PrintTisk

Otázky a odpovědi o sobotním dni odpočinku

41_074.jpg

Sobotní den odpočinku, to snad dodržují jen židé, vyvstane na myslích mnoha lidí. Přestože křesťanská víra vychází z židovství, nejsme židé, ale věřící lidé, kteří milují svého Spasitele Ježíše Krista a žijí podle zásad Bible. Jsme členy Církve adventistů sedmého dne, která přijala Biblické učení reformátorů jako byl Viklef, Hus, Luther a jiní, kteří očistili mnohé zcestné teorie církve po době středověkého temna. Krom toho přijala do své nauky po důkladném studiu Písma i Biblické pravdy, které v době těchto reformátorů ještě na znovuvzkříšení čekaly.

  • Je to především stálá platnost Božího desatera přikázání, kterou mimo jiné potvrzuje služba Ježíše Krista jako našeho velekněze v nebeské svatyni podle Biblické knihy Židům. Desatero přikázání je praktickým vyjádřením Boží lásky - první čtyři přikázání se dají shrnout slovy „miluj Boha svého" a dalších šest přikázání slovy „miluj bližního svého". Spasení jsme milostí Ježíše Krista, kterou nás očistil od hříchů, to zákon nedokáže, ale pak Ježíš posílá Ducha Svatého, který Boží zákon zapíše do našich srdcí a naše povaha, naše touhy i záliby se mění k obrazu Božímu a jsme s Bohem ve stále větší jednotě.

  • Dalším poznáním je blížící se druhý příchod Ježíše Krista jako Krále králů a Pána pánů. Ježíš slíbil: „A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já." (Jan 14,3) V Bibli je psáno mnoho znamení blížícího se druhého příchodu a většina z nich již je naplněna. Věříme proto, že dějiny zla už budou brzy ukončeny a Ježíš Kristus přijde ve své slávě s nebeskými anděli tak, jak slíbil. Již nebude pochyb o tom, kdo je Bohem Stvořitelem a Spasitelem. S tím souvisí i otázka nebeského soudu, kde bude o každém z nás rozhodnuto.

Dnes je sedmým dnem v týdnu neděle, proč tedy světíte sobotu která je šestým dnem?

Celá tisíciletí, a věříme že od stvoření světa, má týden sedm dní, původně počítaných v pořadí neděle, pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota. Až ve ve 20. století začaly převládat dva víkendové dny. Tento fakt vedl u některých kalendářů k umístění neděle na konec týdne. Při pětidenním pracovním týdnu a zaměňování uctívání soboty na neděli, mnozí lidé v posledních letech začali považovat pondělí za počáteční den týdne. Norma ISO a evropské normy předepisují nyní pondělí jako první den týdne. Tato norma ISO 8601 nebyla ale běžně přijata po celém světě a v některých zemích (Kanada) můžete dál vidět kalendář s nedělí jako prvním dnem v týdnu.

Každý pokus o narušení kalendáře narazil na rozhodný odpor židovských představitelů. Máme jistotu, že se žádné takové porušení neujalo. Změna Juliánského na gregoriánský kalendář (1582 - 1927) byla provedena tak, že při ní nebyl týdenní cyklus porušen." R.H.Trucker. Královská greenwichská observatoř v Londýně

Proč máte sobotu od pátečního večera?

Židovský kalendář počítal dny od západu slunce do západu slunce. Při stvoření světa Bůh označoval den vždy napřed večerem a potom jitrem. „I byl večer a bylo jitro, den první." (1Mojžíšova 1,5) Tento způsob rozlišení dne a noci byl převzat i křesťanskou církví. Toto rozlišení dne vytlačila až moderní doba. Přirozeně tedy den končí západem slunce. Biblická Sobota, se světí od pátečního západu slunce do sobotního západu slunce.

A není to jedno, který den se světí, hlavně když jsme s Bohem stále?

Tatínek mi řekl, že na mne bude čekat každou sobotu na nádraží abychom se viděli, řekl syn, který se právě osamostatnil. Ale mě se nechce a chodím tam v neděli. Nechápu proč tam na mě nečeká! Není to stejné? Bůh totiž tento den posvětil zvláštním požehnáním a dal ho jako znamení svého lidu. Pokud světíme sobotu, vyjadřujeme tak lásku, úctu a poslušnost svému Pánu jako svému Stvořiteli. A Bůh řekl:Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho." (Exodus 20, 8-11)

Jak to myslíte - znamení Božího lidu?

Dal jsem jim také své soboty, aby se staly znamením mezi mnou a jimi, aby poznali, že já Hospodin je posvěcuji. (Ezechiel, 20, 12) Víme že Abraham byl otec nejen židů, ale i všech věřících z pohanů. Vírou v Ježíše Krista pak Duch svatý vstoupí do srdce a jak zaslíbil zapíše svůj zákon do našich srdcí - to znamená začne nás měnit. Proto právě poslušnost celého zákona z lásky ke Kristu je znamením přítomnosti Ducha Svatého, víry, lásky a pravého obrácení. Nikdo z věřících nemá problém s přikázáním „nepokradeš", „nezabiješ" a jinými, ale protože sobota je jediným přikázáním, které se většině věřících nehodí, právě ono je vyzdvihováno jako znamení poslušnosti a věrnosti Bohu. Bůh sobotní odpočinek dal již při stvoření v ráji - poslušností sobotního odpočinku se tedy podřizujeme Bohu, který nás stvořil. V opačném případě jsme v nebezpečí, že uctíváme jen bůžky, kteří se staví na Boží místo.

Jaké je znění desatera přikázání?

Bůh promluvil všechna tato slova:

1."Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví. Neměj žádné bohy kromě mne.

2. Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí, a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.

3. Neužívej jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, neboť toho, kdo by užil jeho jména nadarmo, Hospodin neponechá bez trestu.

4. Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci - ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.

5. Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

6. Nezabíjej.

7. Necizolož.

8. Nekraď.

9. Nelži o svém bližním.

10. Nezáviď svému bližnímu jeho dům. Nezáviď svému bližnímu jeho manželku, jeho otroka, jeho děvečku, jeho býka ani osla - nezáviď svému bližnímu vůbec nic."

Jak došlo ke změně ze sobotního odpočinku na nedělní odpočinek?

Změna zákona nenastala najednou. Po pronásledování prvních křesťanů, kterým se nedařilo šíření křesťanství zastavit, zvolil satan jinou taktiku. Nejprve se začaly zavádět pohanské prvky do kostelů, obrazy či sošky sloužily k uctívání a to vedlo později k vypuštění 2 přikázání. První tendence zachovávat neděli se objevily ve sboru v Římě, kde většinu věřících tvořili „nežidé" (Řím11,13). V hlavním městě se v této době objevily velmi silné antisemitské tendence, a proto se chtěli křesťané od židů co nejvíce odlišit. Spojovalo je svěcení soboty jako dne odpočinku, a proto vznikly snahy světit jiný den odpočinku než židé. Většina křesťanů v celé říši zachovávala ale v prvních staletích sobotu, což potvrdil historik Sokrates v 5.století. O změně soboty na neděli i neohrožených reformátorech se více dočtete v knize Velký spor věků.

Na konci 2.století a na začátku 3.století je vydán první zákaz pracovat v neděli a snaha zachovávat neděli místo Biblické soboty stále sílí. Změna soboty je postupná a jakoby nevědomá. Na východě ale svěcení soboty přetvává. 4. století připravilo triumf neděle. Římský biskup Silvestr (314-337) prý ve snaze odstranit pohanské prvky v křesťanské terminologii rozhodl pojmenovat mitraistický Den slunce (Dies solis) na „Den Páně" (Dies Dominica) na památku vzkříšení Krista.

Císař Konstantin, který sám byl v té době vyznavačem boha slunce spojil z důvodů politických prvky pohanské s křesťanskými a 7.března roku 321 vydal zákon o potřebě zachovávat neděli - „úctyhodný den slunce". Takto se snažil získat politickou podporu jak křesťanů tak i pohanů. Tento dekret byl později posílen dalšími císařskými dekrety v roce 368,386,389,425,469. Výnosy Theodosia II. V letech 423 a 428 pozvedají hlasy proti světitelům soboty. Církevní koncily přispívají k ustálení neděle a odstranění soboty: Koncil v Elvíru r.305, Arles r.314, Nicea r.325, Laodicea asi r.364, Kartágo r.401, Orleans r.538 již je striktnější a říká, že v neděli by měla být odložena i práce zemědělců. Kánon 29. koncilu laodicejského pronáší poprvé „anathema" nad světiteli soboty. Lidé by měli v sobotu pracovat a nebýt nečinní. (Hefele, Dějiny koncilů str.316)

Ve všech staletích v různých zemích však měl Bůh věrné a nebojácné světitele soboty, kteří neváhali za pravdu položit i své životy a vždy se řídili výhradně autoritou Písma svatého, jako jediného Božího slova.

Ježíš dal nová dvě přikázání lásky, nejsou závazná jen tyto?

Dnešní křesťanský svět omlouvá svou neposlušnost všem deseti přikázáním Božího zákona tím, že uvádí texty o dvou nových přikázáních lásky. „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí." To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: ‚"Miluj svého bližního jako sebe samého." To jsou nová přikázání, která, jak tvrdí, máme dodržovat a desatero již není třeba. To je ale velký omyl, Bible hovoří jinak!

Podíváme-li se do evangelií, kde jsou uvedená slova zapsána, zjistíme nejprve, že když pokládal zákoník Ježíši otázku „které přikázání je největší" chtěl tím Ježíše zkoušet. Ježíš odpověděl podle své zásady „Psáno jest" a proto neřekl nic nového, ale citoval: „Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest‘ a budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly"(5Mojžíšova 6,4-6). Také citoval: Druhé je toto: „Budeš milovat svého bližního jako sebe samého." Není jiné přikázání větší než tato (3Mojžíšova 19,18). Zákoník musel Pána Ježíše pochválit, protože mluvil správně a nenachytal ho na ničem, co by nebylo zapsáno již ve Starém zákoně. Sám Ježíš Kristus to u Matouše potvrdil slovy: „Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.

Dnes jsme pod milostí proč tedy stále mluvit o zákonu?

Když apoštol Pavel říká, že křesťan není „pod zákonem, ale „pod milostí", nemá tím na mysli, že by křesťan mohl otevřeně, vědomě a záměrně porušovat Boží zákon. V epištole Římanům zdůrazňuje. Nuže, budeme hřešit, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? V žádném případě!" (Římanům 6, 15) A protože je psáno že hřích je porušením zákona, a víme že „zákon je svatý, přikázání je svaté, spravedlivé a dobré." (Římanům 7,12) můžeme díky zákonu rozlišit co je v Božích očích dobro a co zlo a zlého se vyvarovat.

Podle Pavla být „pod zákonem" znamenalo pokoušet se ve své vlastní síle a svými skutky se sám spasit. Pavel říká, že to je nemožné. Zákon nikoho spasit nemůže, to může jen milost, kterou máme díky oběti Ježíše Krista za naše hříchy. Být „pod milostí" znamená přijmout opatření, kterým nám Ježíš Kristus na Golgotě zajistil spasení. Znamená to uvěřit, že sami se nemůžeme zachránit. Kristus zemřel místo nás! Obětoval se pro nás! Pro jeho smrt můžeme žít! Když v to uvěříme, Duch Svatý vepíše zákon do našeho srdce a tak mění naší povahu, sklony i touhy, abychom byli v souladu se svým Bohem.

A neřekl snad apoštol Pavel, že byl zákon přibit na kříž spolu s Kristem?

Ano, ale byl to zákon Mojžíšův - zákon ceremoniální, který byl uložen vedle truhly smlouvy, nikoli desatero přikázání, které je mravní normou. Právě ceremoniální zákon byl Ježíšovou smrtí zrušen, ale Boží desatero trvá a budeme podle něj souzeni. Ceremoniální zákon ukazoval na příchod Mesiáše - jednalo se o oběti, obřady, obřízku, svátky a různé předpisy. „Když Mojžíš sepsal slova tohoto Zákona od začátku až do konce, přikázal levitům nosícím Truhlu Hospodinovy smlouvy: „Vezměte tuto knihu Zákona a uložte ji vedle Truhly smlouvy Hospodina, našeho Boha, ať je tam svědkem proti vám." (5Mojžíšova 31, 24-26)

Další Biblické otázky se dovíte v článku Odpovědi na otázky o platnosti Božího zákona.

Budete-li chtít, rádi vám zdarma zašleme literaturu vysvětlující toto téma a knížku Velký spor věků, nebo napište svůj dotaz na náš kontakt.

Text: ZiskejZdravi.cz


Kam dál? - Přečtěte si další zajímavé články o Božím zákonu.

Bůh poslal tři anděly aby nás varovali! - Zjevení 14.kapitola

30_poselstvi_tri_andelu.jpg Aby lidé byli připraveni obstát ve velikém dni Božím, mělo být  adventním hnutím dokonáno velké dílo nápravy. Bůh viděl, že mnozí z Jeho vyznávajícího lidu nepracují pro věčnost, a ve svém ...

Tu se otevřel Boží chrám v nebesích a začátek soudu

38_soud_desatero.jpg Co se při službě v pozemské svatyni konalo obrazně, koná se při službě v nebeské svatyni ve skutečnosti. „Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí.“ (Žd 8,5)  Po svém nanebevstoupení začal náš ...

Film - vesmírný konflikt

7_vesmirny_konflikt.jpg Všichni lidé na zemi, bez ohledu na náboženské vyznání nebo národnosti, uznávají, že všude kolem nás v celém světě probíhá bitva, boj mezi silami Dobra a Zla. Zápas mezi ...

Sobota jako znamení Božího lidu

35_zachovavani_sboty.jpg Jan vidí ve Zjevení zapečeťování Božích služebníků, vidí přírodní živly - zemětřesení, vichřice a politické sváry - představené, že jsou drženy čtyřmi anděly. Tyto větry jsou pod kontrolou, dokud Bůh nevyřkne ...

Audio - Desatero Božích přikázání

6_audio_desatero_prikazani_2.jpg Z hory Sinaj uprostřed strašlivé ohromující nádhery vyhlašoval Hospodin svůj zákon. Hřmění ustalo, umlklo troubení a země se uklidnila. Nastala chvíle slavnostního ticha a pak zazněl hlas Boží. Promluvil z husté ...

DesetPrikazani.cz - Otázky a odpovědi o sobotním dni odpočinku