Průřez staletími a sobotní den

Pevný řetěz pravdy o zachovávání sedmého dne soboty se táhne všemi staletími. Pečlivé studium dostupných historických zdrojů z prvního až pátého století odhaluje podivuhodnou skutečnost že svatost pravé Biblické soboty byla přenesena na neděli v dlouhém a postupném procesu. Nedošlo k okamžitému odstranění soboty, jak ukazují citáty. Přibližně po 200 let (100-300 našeho letopočtu) se neděle zachovávala vedle pravé soboty. Ale vliv, který uplatňoval Konstantin spolu s ostatními, vedl ke změně dne odpočinku – ze soboty na neděli. A přesto ale věrní Boží muži a ženy tomuto trendu vzdorovali. Bůh měl své věrné a poslušné následovníky, kteří bránili jeho pravdu. V každém století byli „sobotáři“, kteří byli utiskovaní, mnohdy pronásledováni a někteří za dodržování pravého desatera položili i své životy. Pročtěte si tento, jen malý výčet citátů a důkazů, že se pravé desatero nikdy nepřestalo úplně dodržovat, o to se Bůh v každém století postaral. Dočtete-li se až k čtrnáctému, šestnáctému a osmnáctému století, dozvíte se jak naši čeští a moravští předci dodržovali  celé desatero a byli za to pronásledováni.  V roce 1738 psal na Moravě hrabě Zinzendorf o tom, jak on světí sobotu: „Již řadu let zachovávám sobotu, jako den odpočinku a neděle užívám k rozšiřování evangelia.“ (- Budingsche Sammlung, 1742)

Není načase probudit víru našich předků založenou pouze na Písmu svatém a postavit se cele na stranu jediného pravého Boha a víry Ježíše Krista?

Josephus Flavius - „Neexistuje ani jedno město v Řecku ani v pohanském světě či jiných národech, kam by se nedostal náš zvyk sedmého dne odpočívat!“ (M´Clatchie, Poznámky a otázky o Číně a Japonsku, vydal Dennys, sv.4, číslo7/8, str 100)

KŘESŤANÉ PRVNÍHO STOLETÍ -“Potom duchovní semeno Abrahama uprchlo do Pelly, na druhou stranu Jordánu, kde nalezlo bezpečné útočiště a mohlo sloužit svému Mistru a zachovávat sobotu.“ (Eusebiovy Církevní dějiny, kniha 3, kap.5)

Filón – Prohlašuje sedmý den za svátek nejenom toho či onoho města, ale celého světa.“                      (M´Clathie, Poznámky a otýzky, sv.4,99)

DRUHÉ STOLETÍ - „První křesťané měli k sobotě velikou úctu a trávili tento den modlitbami a kázáním. A není o tom třeba pochybovat, naučili se to od samotných apoštolů, jak je doloženo také v několika dalších spisech.“ (Dr.T.H.Morer, anglikánská církev, Rozhovory o dni Páně, str.189, Londýn)

„...Sobota byla pevným poutem, které je sjednocovalo s životem celého lidu, při svěcení soboty se řídili nejen příkladem Ježíše, ale také jeho přikázáním.“ (Dějiny neděle, str.13.14)

Křesťané z pohanů také zachovávali sobotu. (Gieselerovy Církevní dějiny, sv 1, kap.2, str.93)

TŘETÍ STOLETÍ – Egypt - „Dokud neuděláte ze soboty pravou sobotu (doslovně podle řečtiny: Dokud nebudete sabatovat šabbat), neuvidíte Otce.“  (Oxyrhynchus papyrus, 200-250 našeho letopočtu, část 1, str.3, výrok 2, verše 4-11, Londýn, Úřad egyptské výzkumné nadace, 1898)

ČTVRTÉ STOLETÍ – Itálie a východ - „bylo to běžné, zvláště ve východních sborech i v některých západních...Protože se zdá, že v milánském sboru....si soboty vysoce vážili...Ne proto, že by východní sbory nebo někdo jiný z těch. Kteří zachovávali tento den, inklinovali k Judaismu, ale proto, že se v sobotu scházeli, aby uctívali Ježíše Krista, Pána soboty.“ (Dr.Heylyn, Historie soboty, část 2, odst.5, str. 73.74, Londýn)

Etiopie (Habeš) - „Po celá staletí Habešská církev světila sobotu čtvrtého přikázání.“ (Ambrož, DeMoribus, Brachmanorium Opera Omnia, 1132 in Migne, Patroglogia Latina, sv.17, str.1131.1132)

Orient - „Pradávní křesťané byli velmi pozorní vůči zachovávání soboty, neboli sedmého dne...Je zřejmé, že všechny orientální sbory a velká část světa měla za svátek sobotu...Podobně nám Athanasius říká, že v sobotu pořádali shromáždění ne proto, že by byli nakaženi židovstvím, ale proto, aby uctili Ježíše, Pána soboty. Epifanius tvrdí totéž.“ (Starožitnosti křesťanské církve, sv.II, kniha XX, kap 3, oddíl1, 66.1137.1138)

PÁTÉ STOLETÍ - „Až do pátého století pokračovalo v křesťanské církvi zachovávání židovské soboty.“ (Lyman Coleman, Zkoumání dávného křesťanství, kap.26, odd.2, str.527)

Francie - „ S vyjímkkou večerních a nočních modliteb se mezi nimi nekonaly žádné veřejné bohoslužby kromě soboty a neděle.“ (John Cassian, francouzský mnich, Instituce, kniha 3,kap.2)

Konstantinopol - „Lid Konstantinopole a téměř všech míst se shromažďuje v sobotu a zároveň v první den týdne. Tento zvyk není uchováván v Římě ani v Alexyndrii.“ (Sokrates, Církevní dějiny, kniha 7, kap.19)

Socrates Scholasticus - „Téměř všechny sbory na světě oslavují posvátná tajemství (Večeři Páně) každý týden v sobotu. Přesto křesťané v Alexandrii a Římě na základě jakési dávné tradice sobotu přestali zachovávat. Egypťané v sousedství Alexandrie a obyvatelé Théb se stále shromažďují v sobotu.“ (Socrates Scholasticus, Církevní dějiny, 5.22)

ŠESTÉ STOLETÍ – Skotsko, Irsko - „Zdá se, že zde narážíme na zvyk zachovávaný v Irské rané klášterní církvi, ny zvyk zachovávat jako den odpočinku sobotu, neboli šabat.“ (Bellesheim, katolický historik, Historie katolické církve ve Skotsku, sv.1, str.86)

SEDMÉ STOLETÍ – Skotsko a Irsko – James C.Moffat, profesor církevních dějin v Princetonu, říká: „Zdá se, že v raných dobách keltské církve v Irsku i ve Skotsku bylo zvykem zachovávat sobotu, židovská šabat, jako den odpočinutí od práce. Drželi se doslovně sedmého dne podle čtvrtého přikázání.“ (Církev ve Skotsku, 140)

„Keltové používali latinskou Bibli, která se lišila od Vulgaty. Zachovávali sobotu jako den odpočinku a v neděli měli zvláštní náboženské bohoslužby.“ (Flick, Nástup středověké církve, str.237)

OSMÉ STOLETÍ – Indie, Čína, Persie atd. - „Široce rozšířené a trvalé bylo zachovávání sedmého dne, soboty, mezi věřícími východní církve a křesťany sv.Tomáše v Indii, kteří neměli nikdy spojení s Římem. Udržovalo se také mezi těmi sbory, které se odtrhli od Říma po koncilu v Chalcedonii, byli to Habešané, Jakobité (přívrženci anglického krále Jakuba), maronité (členové syrsko-křesťanské církve v Libanonu) a Arménii.“ (Schaff-Herzog, Nová encyklopedie náboženského poznání, heslo nestoriáni)

DEVÁTÉ STOLETÍ – Bulharsko -“Bulharsko bylo v počátcích své evangelizace vyučováno, že v sobotu se nemá dělat žádná práce.“ (Hefele, Dějiny koncilů, sv.4, odd 478)

„Papež Mikuláš I. Poslal v devátém století vládci Bulharska dlouhý dokument o tom, že nikdo nemá pracovat v neděli, ale že se to netýká soboty. Vedoucí řecké církve napadl papežství a exkomunikoval papeže.“ (Pravda vítězící, str.232)

DESÁTÉ A JEDENÁCTÉ STOLETÍ – Východní církev – Kurdistán - „Nestoriáni nejedí vepřové maso a zachovávají sobotu. Neveří na ušní zpověď ani na očistec.“ (Schlaff-Herzog, Nová encyklopedie náboženského poznání, heslo nestoriáni.)

Skotsko a Irsko – T.Ratcliffe Barnett ve své knize o vznětlivé katolické královně Skotska, která se v roce 1060 poprvé pokusila zlikvidovat Columbovy bratry, píše: „Tímto způsobem  zřejmě Skotové udžovali tradici dávné Irské církve, která místo neděle zachovávala jako den odpočinku sobotu.“ (Barnett, Margarea Skotská – královna a svatý, str.97)

DVANÁCTÉ STOLETÍ - Lombardie - V Lombardii byly nalezeny stopy světitelů soboty za časů Řehoře I. a Řehoře VII. - Strong s Cyclopaedia, I.

Valdenští - Robinson podává zprávu o Valdenských žijících v Alpách, kteří byli nazýváni také sobotáři - (Sabbatati). Jsou tak nazýváni proto, že světili sobotu. - Blair, History of the Waldenses, Vol.1.

V dokumentech Valdenských byly nalezeny vysvětlivky Deseti Božích přikázání z roku 1120. Je zde doporučováno zachovávání soboty a zdržování od od světské práce. - General History of the Baptist Denomination, Vol.II.

Wales - Je mnoho důkazů o tom, že sobota ve Walesu byla všeobecně zachovávána až do roku 1115 po Kristu, totiž do doby, než byl do St. Davidu povolán první římský biskup. Staré církve ve Walesu, které zachovávaly sobotu, však ani potom nesklonily svá kolena před Římem, ale uchýlily se do svých tajných skrýší. - Lewis, Seventh Day Baptists in Europe and America, Vol.1.

TŘINÁCTÉ STOLETÍ - Francie - Co říkají inkvisitoři: Znamením smrti Valdenských bylo následování Ježíše a poslušnost - Božím přikázáním. History of the Inquisition of the Middle Ages, H.C.Lea, Vol.1.

Kacířství Valdenských nebo těch nešťastných lidí z Lyonu je dlouhého trvání; někteří říkají, že sahá až do časů papeže Sylvestra; jiní dokonce míní, že až do časů apoštolů. - The Roman Inquisitior, Reinerus Sacho, roku 1230....

Tisíce lidu Božího bylo inkvizicí umučeno k smrti, za živa pochovány, upáleny nebo rozsekány na kusy. Při plundrování města Béziers se ptali vojáci katolického vůdce, po čem mají poznat kacíře. Arnold, Abt z Citeaux odpověděl: Pobijte to všechno, však Pán pozná, kteří jsou jeho. - History of the Inquisition.

Francie - král Ludvík IX, roku 1220, Zveřejnil statut Cupientes, kde se sám zavazuje, že očistí jižní Francii od kacířů, jak byli nazýváni světitelé soboty.

Evropa - Pavlovci, Petrobusani, Passagii, Valdenští, sobotáři – to byli velké společnosti světitelů soboty až do roku 1250 po Kristu.

ČTRNÁCTÉ STOLETÍ - Valdenští - Ctíme jediného Boha, který nám může pomoci, a ne zemřelé svaté; světíme sobotu jako den odpočinku. - Luther´s Fore-runners.

Sobotáři - Po celá staletí byly evangelické společnosti nazývány sobotáři - Sabbatati, protože zachovávali sobotu, zvláště pak Valdenští. - Gui, Manuel d´Inquisiteur.

Anglie, Holandsko, Čechy - Psali jsme proti sobotářům (světitelům soboty) v Čechách, Sedmihradsku, Anglii a Holandsku v letech 1250 až 1600 po Kristu. - Wilkinson.

Čechy - roku 1310 - R.1310, dvě stě let před Lutherovými tézemi, hlásila se jedna čtvrtina českého obyvatelstva k Českým bratřím; byli ve spojení s Valdenskými, jichž bylo hodně v Rakousku, Lombardii, Čechách, severním Německu, Duryňsku, Braniborsku i na Moravě. Erasmus zdůrazňuje, jak důkladně zachovávali sobotu čeští Valdenští. - Armitage, A History of the Baptists; Cox, The Literature of the Sabbath Question, Vol.2.

PATNÁCTÉ STOLETÍ - Čechy - Erasmus dokládá, že asi 1.500 Čechů nejen že uvědoměle světí sobotu, ale jsou také nazýváni sobotáři – (Sabbatati). - Cox, The Literature of the Sabbath Question, Vol.2.; Truth Triumphant.

Norsko - církevní shromáždění dne 22.8.1435 v Bergen, Norsko. První bod jednal o zachovávání soboty. Arcibiskup se totiž doslechl, že v různých částech království jsou lidé, kteří světí sobotu. Jak je z církevního zákona jasně zřejmé, je komukoli přísně zapovězeno, zachovávat nebo přijímat jiné svátky, než byly nařízeny papežem, arcibiskupem nebo biskupy. - The History of the Norwegian Church under Catholicism, R.Keyser, Vol.II. Oslo 1858.

Byli jsme informováni, že v různých částech království jsou lidé, kteří přijali zachovávání soboty, a také ji světí. Je přísně zakázáno – podle svatého církevního kánonu – zachovávat jiné dny, než jsou nařízeny papežem, arcibiskupem nebo biskupy.

ŠESTNÁCTÉ STOLETÍ - Anglie - Za vlády královny Alžběty pochopili mnozí – tak jak tomu bylo nedávno v Čechách – že čtvrté přikázání je nevybízí k svěcení prvního dne, nýbrž speciálně sedméhodne týdne. Chambers Enzyklopedie, Sabbath, Vol.8.

Rusko ( koncil v Moskvě, 1503 ) - Obžalovaní sobotáři byli předvedeni; veřejně se přiznali k nové víře a obhajovali ji. Nejznámější z nich, státní tajemník Kuritzyn, Ivan Maximow, Kassian, představený kláštera v Novgorodě, byli odsouzeni k smrti. Byli v klecích veřejně upáleni dne 27.prosince 1503 v Moskvě. - H.Sternberfi, Dějiny Židů, Lipsko, (1873).

Švédsko - Dlouho se snažili zachovávat sobotu. Byly trestány i jen nepatrné věci, které posilovaly svěcení soboty. - Bischof Anjou, Svenska Kirkans Historia efter Motet i Upsala.

Lichtensteinsko - Sobotáři - (Sabbatati) učí, že sobota musí být zachovávána i nadále. Říkají, že neděle je papežův vynález. - Refutation of Sabbath, 1599.

Čechy (Čeští bratří) - Dr.R.Cox píše: Z Erasmusových spisů rané reformace vysvítá, že v Čechách byli sobotáři (Sabbatati), kteří sobotu nejen zachovávali, ale – jak již bylo řečeno – dbali o nejpečlivější svěcení tohoto dne. - Literature of the Sabbath Question, Cox, Vol.II.

Německo - Dr.Eck, odpůrce reformátorů - Ať je to jakkoli, církev ze svého postavení má moc bez Písma svatého změnit náboženské svěcení soboty na neděli. Dr. Eck, Enchiridion, 1533.

Evropa - Kolem roku 1520 nacházeli mnozí sobotáři (Sabbatati) útulek v panství šlechtice Leonerda z Lichtensteinu, protože lichtenštejnská knížata také světila pravou sobotu. - History of the Sabbath, J.N.Andrews.

Indie - Známý jezuita Franzis Xavier byl pověřen inkvizicí roku 560 v Goa, Indie, aby překontroloval židovskou zhoubnost (svěcení soboty). Adeney, The Greek and Eastern Church.

Norsko -  1544 - Někteří z vás zachovávají sobotu, třebaže je to zakázáno. Zasluhujete přísné potrestání. Kdo bude přistižen při zachovávání soboty, musí zaplatit pokutu 10 marek. - History of King Christian the Third, Niels Krag, and S.Stephanius.

Rakousko - Také v Rakousku jsou sobotáři (Sabbatati). - Luther, Lectures of Genesis, 1523-27 po Kristu.

Habeš - 1534 po Kristu (Habešský velvyslanec v Lisabonu) Nikoli proto, abychom napodobovali Židy, ale proto, že chceme poslouchat Ježíše a jeho učedníky, světíme tento den. - Geddes, Church History of Ethiopia.

Dr. Martin Luther - Bůh požehnal a posvětil sobotu pro sebe. Přeje si, aby sobotní přikázání bylo zachováváno a v sedmý den aby bylo kázáno slovo Boží. - Commentary of Genesis, Vol.1.

Baptisté - Mnozí byli mučeni, protože nechtěli odpočívat s těmi, kteří zachovávali neděli; neděli považovali za svátek a zákon Antikristův. Sebastian Frank, 1536 po Kristu.

SEDMNÁCTÉ STOLETÍ - Anglie - 1618 - Protože vyučovala jen pět dní a v sobotu nepracovala, byla vzata do vazby v Maiden Lane. To bylo vězení určené pro ty, kteří měli jiné názory nežli anglická státní církev. Paní Trasková byla pro své přesvědčení ohledně zachovávání soboty vězněna asi 16 let. Paagitts, Heresiography.

Anglie - 1668 - Zde v Anglii je asi devět nebo deset sborů, které zachovávají sobotu, mimo mnoho rozptýlených jednotlivců, kteří byli zvláštním způsobem uchráněni před vyhubením. - Stennet, Letters, 1669-1670.

Thomas Bampfield, předseda parlamemtu, také obhajoval sobotu jako den odpočinku, a byl pro své náboženské přesvědčení uvržen do vězení v Ilchester – (Calamy)

Maďarsko, Rumunsko - Protože odmítali neděli a světili sobotu, byli za prince Zigmunda Báthory pronásledováni. Péchy byl kancléřem, a studoval Bibli a složil množství písní, zvláště k oslavě soboty. Byl zatčen, a dokonal roku 1640.

Švédsko a Finsko - Stopy tohoto přesvědčení nalézáme téměř v celém tehdejším Švédsku – ve Finsku a severním Švédsku. Vokrese Upsala zachovávali rolníci sobotu místo neděle. Kolem roku 1625 byl tento náboženský názor tak propagován, že sobotu nezachovával pouze velký počet obyvatelstva, ale dokonce mnozí kněží. - History of Swedish Church, Vol.I.

Habeš - 1604 - Jezuité se snažili přinutit habešskou církev k přijetí římského katolicismu. Působili na krále Zadenghela (1604 po Kristu.), aby navrhl přísahat věrnost papežství. Všem poddaným bylo pohroženo těžkými tresty, kdyby nadále zachovávali sobotu. - Geddes, Church History of Ethiopia.

Čechy, Morava, Švýcarsko, Německo - Jeden z rádců a hodnostářů soudního dvora byl Jan Gerendi, vůdce sobotářů, kteří nezachovávali neděli, ale sobotu. - Lamy, History of Socinianism.

OSMNÁCTÉ STOLETÍ - Rumunsko 1760 - Jugoslávie, Československo - Toleranční patent Josefa II. neplatil na ty, kteří zachovávali sobotu; někteří z nich přišli znovu o všechen svůj majetek. Katoličtí kněží za pomoci vojáků je nutili, aby uznali Řím, v sobotu pracovali a v neděli šli do kostela, - to byly metody, které se užívaly po 250 let, aby obrátily světitele soboty.

Německo - Tennhardt z Norimberku Drží se přesně učení o sobotě, protože je to jedno z deseti Božích přikázání. - Bengel, Leben und Wirken.

Sám říká: Nikdo nemůže dokázat, že neděle zaujala místo soboty. Pán Bůh sám posvětil poslední den týdne. Antikrist vyvolil zas první den týdne.

Čechy a Morava - Adolf Dux píše o dějinách v roku 1635 až 1867 následovně: Situace světitelů soboty byla strašná. Jejich knihy a časopisy byly odváženy do Karlových Varů na konsistoř a páleny. (Lipsko, 1880)

Holandsko a Německo - Dr.Cornelius píše, že jakmile byli Baptisté početnějšínezachovávali neděli a ostatní svátky (světili sobotu). - Der Anteil Ostfrieslands and.Ref.Muenster, 1852.

Morava - hrabě Zinzendorf - R.1738 psal hrabě Zinzendorf o tom, jak on světí sobotu: Již řadu let zachovávám sobotu, jako den odpočinku a neděle užívám k rozšiřování evangelia. - Budingsche Sammlung, 1742.

Amerika - 1741 (Moravští bratří – poté co přicestoval hrabě Zinzendorf) Zasluhuje si to zvláštní pozornosti, abychom zdůraznili, že se rozhodl, že bude zachovávat sedmý den jako den odpočinku se sborem v Betlehemu.

Dříve než Zinzendorf a Moravané v Betlehemu začali zachovávat sobotu, zachovávala sobotu již malá německá skupina v Pennsylvanii.

DEVATENÁCTÉ STOLETÍ - Rusko - Většina z nich odešla na Krym a za Kavkaz, kde přes pronásledování zůstali stále věrni Biblickému učení. Lidé je nazývali sobotáři - (Sabbatati). Sternberg, Geschichte der Juden in Polen.

Čína - V té době zakázal Hung používání opia, tabáku a alkoholických nápojů a sobota byla uvědoměle zachovávána.

Když ´ti-pingové´ byli tázáni, proč světí sedmý den, pak odpovídali: Zaprvé proto, že tak učí Bible, a za druhé, že naši předkové také zachovávali tento den. - A Critical History of the Sabbath and the Sunday.

Indie a Persie - Mimo to udržovali zbožný zvyk zachovávání soboty v celé naší říši. - Christian Researches in Asia.

Švédsko (baptisté) - Chceme jen zdůraznit, že svěcení sobotního dne má svůj původ v zákonu, který sám Bůh ustanovil při stvoření pro celý svět. Proto je závazný pro všechny lidi ve všech dobách. - 30.4.1863.

Amerika - 1845 - Poznáváme, jak se naplňuje Daniel 7,25, jak malý roh mění časy a práva. Mám dojem, že všichni ti, kteří zachovávají první den týdne jako den odpočinutí, jsou papežovi světitelé neděle a přestupníci soboty Boží. 13.2.1845.

Adventisté s. d. - R.1844 vznikla společnost adventistů s.d., která se do konce 19.stol. rozšířila po celém světě. Její jméno je odvozeno od učení o sobotě sedmého dne a adventu Ježíše Krista. R.1874. Započalo toto dílo v Evropě, roku 1885 v Austrálii, roku 1887 v jižní Africe, roku 1888 v Asii a jižní Americe.

DVACÁTÉ STOLETÍ - Adventisté s.d. světí tutéž sobotu, kterou zachovával Ježíš a jeho následovníci. Důstojná pochodeň pravdy nezhasla ani během dlouhých staletí. Adventisté hlásají dnes poselství ve více než 1.000 jazycích na celé zemi. Přes 16.500 modliteben světitelů soboty je roztroušeno od pólu k pólu - od Hammerfestu v Norsku, které je nejsevernějším městem světa až po Puntas Arenas v jižní Americe, nejjižnějším to městě. Dva milióny členů na celém světě vítají svaté sobotní chvíle.

Sobota je drahocenné dědictví, které bylo předáno naší generaci mučedníky minulých dob. Sobota je poutem bratrského přátelství této církve poslední doby, ať jde o černého, bílého nebo žlutého člena. Na východě i na západě, na severu i jihu se na tisíce a statisíce lidí připravují na druhý příchod Kristův.

Izaiáš 58,13 je poselstvím sobotní reformy pro lidi, aby zdržovali v sobotu nohy své a sobotu ctili a nevykonávali vlastní zájmy. Zjevení 14 jasně ukazuje, že toto je poselství posledních dnů, před příchodem Ježíše Krista. Povšimněme si předivná slova předcházejících veršů:

Izaiáš 58,12-14 - Kdo vzejdou z tebe, zbudují dávné sutiny; základy minulých pokolení znovu vystavíš. Budou tě nazývat stavitelem zbořenin a obnovitelem cest, aby se dalo žít. Když se tvá noha vyhne sobotě, aby sis v můj svatý den nedělal, co chceš, když budeš sobotu nazývat svým blahem, Hospodinovým svatým a slavným dnem, a budeš ji slavit tak, že upustíš od svých cest, aby sis nedělal, co chceš, a s řečmi přestaneš, tehdy v Hospodinu rozkoš nalezneš a já tě dovedu na výšiny země, abys užíval dědictví svého otce Jákoba. Tak promluvila ústa Hospodinova.