Apoštol Pavel popisuje vztah mezi poslušností zákona a evangeliem o spasení z milosti. Vyzývá všechny věřící lidi k tomu, aby žili svatým životem a podobali se Kristu. Křesťané v žádném případě nezachovávají zákon proto, aby obdrželi spasení. Zachovávání zákona nás nemůže zachránit před odsouzením a očistit od hříchu, to může jen Kristova prolitá krev na kříži a jeho nesmírná milost, kterou nám tím udělil. Požadavek zákona na nás hříšníky, což je smrt, tak již nad námi nepanují, ale Kristus nás od jistého trestu osvobodil. Jsme osvobozeni nejen od odsouzení, ale přijímáme také moc nad hříchem vítězit. Pouze když zůstane Kristus v našem srdci, můžeme být poslušní, neboť On nám dá své zákony do naší mysli a napíše nám je do srdce. (Žid.8,10) Zachovávání zákona je tedy přirozeným důsledkem naší víry v Kristovu oběť a spravedlnost.
Povšimněte si, že apoštol Pavel hovoří jasně proti tomu, že by nás zachovávání zákona mohlo spasit, ale zároveň hovoří jasně o tom, že přesto že jsme Kristovou smrtí omilostněni, nemáme dál hřešit. A hřích je přestoupením zákona!
Galatským 3,11 - Je jasné, že Zákonem není nikdo před Bohem ospravedlňován, neboť ‚spravedlivý bude živ z víry‘.
Římanům 3,31 - Rušíme tedy vírou Zákon? Naprosto ne! Naopak, Zákon potvrzujeme.
Římanům 8,2-4 - Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti. Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle, aby byl požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
Galatským 2,20-21 - Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. Neodmítám milost Boží, neboť jestliže spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo.
Římanům 6,1 - Co tedy řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne! Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm ještě mohli žít?
1. Jan 3,4 - Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
Mluví apoštol Pavel proti dodržování soboty?
Koloským 2,16-17 - Ať vás tedy nikdo nesoudí pro pokrm a pro nápoj nebo kvůli svátku, novoluní nebo sobotám. To všechno je stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus.
Není zde myšlena sobota jako sedmý den Hospodinův. Sobota sedmý den není stín věcí budoucích, ale je památkou na stvoření které se již stalo. Ve starém zákoně se nazývaly svátky také sobotami. Ezechiel 45,15-18 ukazuje, že krvavé a jiné oběti, slavnosti novměsíce, svátky a ceremoniální soboty jsou součástí obětního zákona, který ukazoval na Mesiáše. Ve 3. Mojžíšově 23 kapitole se jasně hovoří o svátcích jako o sobotách. Například 3Moj 23,4 popisuje svátek troubení jako „sobotní odpočinek“. Je zde tedy zmínka o dvou druzích sobot. V kapitole 23 je také psáno, že tyto svátky měli Izraelité zachovávat vedle sedmého dne, soboty Hospodinovy.
3. Moj 23,37-38 - Toto jsou Hospodinovy svátky, které budete svolávat jako svatá shromáždění, abyste přinášeli Hospodinu ohnivé oběti - oběť zápalnou, oběť přídavnou, obětní hod a úlitby podle každodenního určení, kromě Hospodinových sobot, kromě vašich darů, kromě všech vašich slíbených obětí a kromě všech vašich dobrovolných obětí, které dáváte Hospodinu.
Tyto ceremoniální soboty byly součástí ceremoniálního zákona poukazujícího na příchod Mesiáše. Byl to zákon ustanovení a předpisů, který měl Mojžíš uložil vedle truhly smlouvy. Smrtí Krista byl tento zákon zrušen, a proto apoštol Pavel píše, ať vás tedy nikdo nesoudí pro pokrm a pro nápoj nebo kvůli svátku, novoluní nebo sobotám.
Někdo rozlišuje dny, jinému je den jak den (Řím 14,5)
Římanům 14,5-6 - Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.
Přečteme-li si tento text v celém kontextu zjistíme, že vůbec nehovoří o bohoslužbě ani o sobotě. Hovoří pouze o rozlišování dnů. Z 1.verše vyplývá, že se celá pasáž zabývá dohady o sporných tématech. Dodržování zákona a soboty, kterou Bůh oddělil při stvoření světa a vložil do středu samotného Desatera určitě nebylo sporným tématem. Celý problém se dotýká dnů postu. Někteří křesťané ze židů věřili, že postem v určité dny získávali určité zásluhy a poměřovali tak druhé lidi podle svých měřítek. Farizeové se postili nejméně dvakrát do týdne a chlubili se tím (Luk 18.12). Pavel poukazuje na to, že když se člověk postí v určité dny nebo nepostí, je to otázka jeho svědomí, není to otázka Božích přikázání.
Apoštol Pavel předpověděl náboženské odpadnutí
Odpadnutí vedlo ranou církev k tomu, že hledala podporu u světské moci, a tím připravila cestu ke vzniku papežství - šelmy. Apoštol Pavel napsal, že nastane odpadnutí a objeví se „člověk hřícha“ (2 Te 2,3). Odpadnutí v církvi připraví také cestu pro vznik obrazu šelmy. Bible říká, že před druhým příchodem Pána Ježíše nastane náboženský úpadek podobný náboženskému úpadku v prvních staletích.
2. Timoteova 3,1-5 - Toto však věz, že v posledních dnech nastanou těžké časy. Lidé budou sobečtí, chtiví peněz, chlubiví, domýšliví, rouhaví, rodičů neposlušní, nevděční, nesvatí, bezcitní, nesmířliví, pomlouvační, nevázaní, hrubí, nepřátelští k dobrému, zrádní, lehkomyslní, nadutí, milující rozkoš spíše než milující Boha. Budou mít vnější formu zbožnosti, ale její moc jim bude cizí. Od takových se odvracej.
1. Timoteova 4,1-2 - Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odstoupí od víry, přidržujíce se bludných duchů a učení démonů, těch, kteří v pokrytectví mluví lež a mají vypálené znamení na vlastním svědomí.
2. Tesalonickým 2,9-11 - Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni.
Galatským 1,7- Není jiné evangelium, ale jsou někteří, kteří vás uvádějí ve zmatek a chtějí Kristovo evangelium překroutit.
(Není-li uvedeno jinak jsou verše z Českého studijního překladu)