Učedníci i první křesťané zachovávali desatero

Boží zákon platí i po Kristově smrti a dokázal nám to nejen Ježíš Kristus, ale i Jeho učedníci. Nejen že nabádali lidi ke svatému životu, což logicky poukazuje na zachovávání bodů desatera, ale tak jako Ježíš Kristus zachovávali apoštolové vždy sobotní den odpočinku. Zachovávali ho ne jen s Pánem Ježíšem, ale i v celé své další činnosti. Kniha Skutků nepřináší jediným slovem myšlenku, že by byla sobota změněna na neděli. Židé zde mluví proti učedníkům, hlavně proti Pavlovi, ale není zde jediná zmínka o tom, že by obviňovali Pavla, z nedodržování soboty. Kdyby Apoštolové zachovávali neděli na místo soboty, došlo by k velkým sporům.

Soboty si Ježíšovi následovníci velmi vážili, to dokázali už při Kristově smrti, když věřící ženy připravili masti k pomazání Spasitele, ale když nastala sobota přerušily přípravy a odpočinuly.

Lukáš 23,56 - Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid. (Není-li uvedeno jinak jsou verše z Českého studijního překladu)

Apoštol Pavel

Učedníci při svých misijních cestách navštěvovali synagógy a kázali Krista, dokonce i pohané Pavla pozvali, aby jim v sobotu kázal. Jediným slovem apoštol Pavel nikoho neupozorňoval na to, že je jedno, který den se sejdou, ale dbal na sobotní shromáždění.

Skutky 13,14 - Od Perge šli dál a dorazili do Pisidské Antiochie. V sobotní den vešli do synagogy a posadili se.

Skutky 13,42,44 - Když vycházeli ze synagogy, prosili je, aby jim o tom pověděli i příští sobotu. Příští sobotu se shromáždilo téměř celé město, aby vyslechlo Pánovo slovo.

Skutky 16,13 - Příští sobotu se shromáždilo téměř celé město, aby vyslechlo Pánovo slovo.

Skutkyy 17,2 - Podle svého zvyku k nim Pavel vstoupil a po tři soboty k nim mluvil na základě Písem.

Skutky 18,4 - Každou sobotu rozmlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky. A když Silas a Timoteus sestoupili z Makedonie, věnoval se Pavel zcela hlásání slova a dosvědčoval Židům, že Ježíš je Mesiáš.

Apoštol Jan

Také je důležité svědectví apoštola Jana, který žil až do konce prvního století. O nějaké náhradě neděle za sobotu se nikdy nezmínil! Spíš naopak v prorocké knize Zjevení Jana zdůraznil, že v posledních dnech bude na dodržování desatera záležet.

Zjevení Jana 14,12 - Zde je vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru.

Někteří lidé tvrdí, že Jan, který měl vidění v Den Páně měl vidění v neděli, ale opak je pravdou. „Den Páně“ o kterém se Jan zmiňuje je sobota – „Den Hospodinův“. Bůh jí nazývá „den svatý můj“, sobota svatá, Hospodinu slavná. (Izaiáš 58,13) To je pravý „Den Páně“, protože Pán Ježíš je „Pánem i nad sobotou“(Marek 2,28) Jan měl tedy vidění v den sobotní. Důležité je také to, že se neděle začala nazývat Dnem Páně až v pozdějších staletích.

Zjevení 1,10 - V den Páně jsem se ocitl v Duchu a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice,

Apoštol Jakub a Jeruzalémský koncil

Jeruzalémský koncil, konaný mezi r. 52-54 diskutoval dlouho o podmínkách vstupu pohanů do církve a rozhodl nevzkládat na ně povinnosti ceremonielního zákona kromě věcí potřebných:

Skutky 15,28-29 - Neboť tak usoudil Duch Svatý i my, že nebudeme na vás klást žádné jiné břemeno než tyto nezbytnosti: zdržovat se masa obětovaného modlám, krve, masa zardoušených zvířat a smilstva. Jestliže se těchto věcí budete chránit, dobře uděláte. Buďte zdrávi.

Kdyby se nemuselo dodržovat desatero a měla neděle nahradit sobotu, vyvolalo by to velký rozruch a museli by o tak důležité změně hovořit. Naopak Jakub, který měl na koncilu hlavní slovo, aniž by se zmínil o neděli, prohlásil, „neboť Mojžíš má ode dávných pokolení v každém městě své hlasatele v synagogách, kde bývá čten každou sobotu.“ (Skutky 15,21)

První křesťané

Ke změně svěcení neděle na místo soboty došlo postupně. Důkazy naznačují, že asi v polovině druhého století někteří křesťané dobrovolně zachovávali neděli jako den bohoslužby, aby se odlišili od židů, protože byly silné protižidovské nálady. Do té doby byla svěcena pouze sobota.

Od 2. do 5.století, kdy vzrůstal vliv neděle, zachovávali křesťané dále sedmý den, sobotu, téměř po celé římské říši. Dějepisec Sokrates v 5.století napsal: „Téměř všechny sbory na světě slaví každý týden svatá mystéria v sobotu. Přesto křesťané v Alexandrii a v Římě to na základě nějaké staré tradice přestali dělat.“

Ve 4. a 5. století se mnoho křesťanů scházelo k bohoslužbě v sobotu i v neděli. Sozomen, jiný historik té doby napsal: „Lidé z Konstantinopole a téměř všude jinde se shromažďují v sobotu a také první den týdne. Tento zvyk není dodržován v Římě ani v Alexandrii.“ Tyto citáty potvrzují, že znevažování soboty mělo své počátky hlavně v Římě.  Uctívání Slunce, které se konalo právě v neděli hrálo důležitou roli v celém starověkém pohanském světě a bylo jednou z nejstarších složek římského náboženství. Křesťané obrácení z pohanství byli stále přitahováni k uctívání kultu Slunce a proto se postupně toto uctívání vplížilo i do křesťanské víry.

Desatero přikázání vždy BYLO, JE a BUDE důležitým morálním kodexem. Ježíš Kristus nám byl vzorem v jeho zachovávání a první učedníci vždy vedli k tomu, abychom žili tak svatě jako ON. Tudíž měli v srdci víru a silou zaslíbeného Ducha svatého zákon z lásky dodržovali.  Většina prvních křesťanů v době pronásledování toto chápala, a proto i když v pozdějších stoletích satan dokázal změnit desatero, nikdy ho nedokázal a nedokáže zrušit úplně a přivést k zapomenutí. Bůh měl vždy v každém století věrný lid, který i za cenu krutého pronásledování zachoval pravý zákon, včetně Boží svaté soboty. Jak se zachováte vy?

Apoštolé vám radí:

Skutky 4,19 - Petr a Jan jim odpověděli: „Posuďte, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás více než Boha.

(Více o prvních křesťanech se dočtete v knize Velký spor Věků.)