Ježíš Kristus zachovával zákon a je nám příkladem

Velkým útokem proti Božímu morálnímu zákonu je, že se nenachází v Novém zákoně. Proto ho nemusíme dodržovat. To však Ježíš jasně popřel Svým vlastním jednáním a slovy.

1. Například, když byl na této zemi, Ježíš nám dal dobrý příklad poslušnosti Čtvrtého přikázání, sobotního dne, který byl dán lidstvu při Stvoření. Jeho obyčej by se měl stát i naším, protože On je naším vzorem. Dal nám příklad poslušnosti, který máme následovat.

Lidé, kteří věří že Kristus zrušil zákon tvrdí, že Kristus přestoupil přikázání o sobotě a totéž schválil i učedníkům. Je to vlastně stejný názor, jaký  dříve zastávali malicherní židé.  Popírá svědectví samotného Krista, který řekl: Já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v Jeho lásce. Ani Spasitel, ani Jeho učedníci nepřestoupili přikázání o sobotě. Vždyť Kristus byl živým představitelem zákona. Nikdy nepřestoupil ani jedno svaté přikázání. Když viděl zástup, který čekal až se naskytne příležitost, aby jej mohli odsoudit řekl: kdo mě usvědčí z hříchu? Spasitel nepřišel zrušit to, co lidem oznámili patriarchové a proroci, vždyť jejich ústy hovořil On sám, všechny pravdy slova Božího pocházejí od Něho. (Touha věků audio - 29-4 Trvalá platnost ) Když Ježíš v sobotu uzdravoval, poukázal tím na to, že sobota je pro člověka a ne člověk pro sobotu. Není zakázáno v sobotu pomáhat trpícím lidem a mít s nimi soucit. Farizeové a zákoníci nakupili na desatero přikázání mnoho dalších nesprávných příkazů, které ovšem Bůh nikdy nechtěl. Z toho pak pocházel rozpor mezi tím co Kristus v sobotu konal a tím, co farizeové a zákoníci nařizovali. To je potřeba si uvědomit, když posuzujeme Ježíšovo zachovávání soboty. Bůh po nás chce zachovávání desatera s láskou a pokorou a nikoli s tvrdostí a pokrytectvím.

Lukáš 4,16 - I přišel do Nazareta, kde byl vychován. Podle svého zvyku vstoupil v sobotní den do synagogy. A povstal, aby četl. (všechny verše uvedeny z Českého studijního překladu)

1. Janova 2,6 - Kdo říká, že v něm zůstává, musí sám také žít tak, jak žil on.

1. Petrova 2,21 - K tomu jste přece byli povoláni, neboť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám příklad, abyste šli v jeho šlépějích.

Jan 15,10 - Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“

1. Janova 5,3 - To je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká.

2. Během Svého pozemského života nám Ježíš neustále dával příklad poslušnosti morálního zákona Desatera přikázání. A svým učedníků řekl, aby ho také zachovávali. Ježíš se sice nezabýval podrobným popisem zákona, ale ani v nejmenším nenaznačil, že přišel zrušit jeho požadavky. Dobře věděl, že špehové čekají na každé Jeho slovo, které by mohli překroutit  a použít pro svůj záměr. Znal předsudky svých posluchačů, a proto se ani v nejmenším nedotkl jejich víry v obřady a nařízení, které jim předal Mojžíš. Vždyť Kristus sám ustanovil mravní i obřadní zákon. Nepřišel podkopávat důvěru v to, co sám nařídil měl k zákonu i prorokům nesmírnou úctu. (Více v knize Touha věků kapitola  31-10 Platnost zákona)

Matouš 5,17-19 „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. Kdo by je však činil a učil, ten bude v království Nebes nazván velkým.

3. Nejenže nám dal dobrý příklad poslušnosti, když byl zde na zemi, ale Kristus zároveň káral pokusy lidí měnit Jeho zákon. Rabíni kladli své požadavky nad Boží ustanovení a tím se vyvyšovali nad Boha. Právě na tuto zkutečnost Ježíš poukazoval. Jeruzalémští vyslanci byli velmi rozčílení, nemohli obvinit Krista z toho, že přestupuje zákon ze Sinaje, neboť jej svými slovy bránil proti jejich tradici. Odhaloval propastný rozdíl mezi velikostí zákona a malicherností lidských ustanovení. Ježíš vysvětlil zástupu i svým učedníkům, že znesvěcení nevycházejí zvenčí, ale zevnitř. Čistota i nečistota vycházejí z lidského nitra. Člověka poskvrňuje zlý skutek, myšlenka, zlé slovo a přestoupení Božího zákona. Ne opomenutí vnějších lidmi ustanovených obřadů.  Není to v dnešní době stejné? Mohl by dnes Ježíš vytýkat církvi stejný problém? Lidské tradice jsou i dnes více, než pravý Boží zákon.

Matouš 15,9 -Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.

Matouš 15,6 -Zrušili jste Boží slovo pro svou tradici.

Matouš 15,3 -On jim odpověděl: „Proč i vy přestupujete Boží příkaz kvůli své tradici?

4. Ježíš Kristus předpovídal svěcení soboty i v budoucnosti.

Když  varoval před zničením Jeruzaléma a hrůzami před Jeho druhým příchodem,varoval slovy:

Matouš 24,20 - „Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.“

Kdyby bylo dodržování morálního zákona Ježíšovou smrtí zrušeno, bylo by toto varování zbytečné.

5. Během Svého života Kristus dělal přesně to, co Písma předpověděla:

Izaiáš 42,21 - Kvůli jeho spravedlnosti se Hospodinu zalíbilo učinit zákon významným a zvelebit ho.

Žalm 40,8-9 - Tu jsem řekl: Hle, přicházím. Ve svitku knihy je o mně psáno. Oblíbil jsem si dělat to, co je ti milé, můj Bože. Tvůj zákon je v mém nitru.  (srovnej Židům 10,5.7)

Matouš 7,21 - Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.

Matouš 5,19 - Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.

Matouš 19,16.17 - A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? A on řekl jemu: ... Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.

Avšak ti, kdo jsou věrni Bohu, si plně uvědomují, že ve své vlastní síle nejsou schopni prokazovat Bohu takovou poslušnost. Všichni se musíme držet Kristovy zmocňující milosti.

Ježíš nás učí, když praví: „Zůstaňte ve mně, a já ve vás; jako výhonek nemůže nésti ovce sám od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně ... Beze mne nemůžete činit nic“ (Jan 15,4.5). Abyste mohli žít svatým životem, jste právě tak závislí na Kristu, jako je výhonek závislý na kmeni, aby mohl růst a přinášet ovoce. Jste-li odtrženi od Krista, nemáte života. Nemáte sílu, abyste odolali pokušení nebo rostli v milosti a svatosti. Přebýváte-li v něm, budete moci prospívat. Bude-li váš život vycházet z Krista, neuschnete, ani nezůstanete bez ovoce. Budete podobni stromu, zasazenému u tekoucích vod.

Mnozí si myslí, že část práce musí vykonat sami. Spoléhají na Krista, že jim odpustí hříchy, pokoušejí se však žít správně vlastním úsilím. Každý takový pokus musí ztroskotat. Ježíš praví: "Beze mne nemůžete činit nic." Náš růst v milosti, naše radost, naše užitečnost - to vše zcela závisí na našem spojení s Kristem. Porosteme v milosti, budeme-li ve styku s ním, každý den, každou hodinu, budeme-li v něm přebývat. Kristus je nejen původcem naší víry, ale i jejím dokonavatelem.

Musíš dát vše - své srdce, svou vůli, svou službu, musíš se dát Bohu celý, chceš-li být poslušen všech jeho přikázání; a musíš také všechno přijmout - Krista jako plnost požehnání, aby přebýval v tvém srdci, byl tvou silou, tvou spravedlností, tvým věčným pomocníkem - aby ti dal sílu k poslušnosti. Posvěť se Bohu hned ráno, to ať je tvá první činnost: Modli se: "Přijmi mě, Pane, celého jako své vlastnictví. Kladu všechny své plány k tvým nohám. Použij mne dnes ve své službě. Zůstaň ve mně a dej, abych celé své dílo dokonal v tobě". Tak se modli každodenně.  (Více se dočtete o znovuzrození zde v knize Cesta ke Kristu, audio 08 - Růst v Kristu )

Více o Ježíši Kristu, Jeho Božství a blížícím se druhém příchodu naleznete na www.znamenicasu.cz